Umění Japonského tetování, známé jako Irezumi, má bohatou a spletitou historii, která trvá
již několik století. Japonské tetování, které má kořeny ve starobylých tradicích a je ovlivněno kulturní symbolikou, je oslavováno pro svou krásu, řemeslné zpracování a hluboký význam.
V tomto článku se ponoříme do poutavé historie japonského tetování a prozkoumáme jeho původ, vývoj a kulturní význam.
Historie a vývoj tetování v pradávném Japonsku.
První známky tetování v Japonsku se vyskytují v období Džómon, známém jako předhistorická éra Japonska. Trvalo od r. 10 000 př. n. l. do r. 300 př. n. l. V této době používali tetování původní obyvatelé Japonska jako místní lid Ainu ( domorodý kmen, žijící v Japonsku)
nebo Rjúkjú (lid oblasti Okinawa) jako součást svých duchovních rituálů. Důkazem možnosti výskytu tetování na lidských tělech byly hliněné sošky, které vznikly v tomto období.
Měly na sobě různé ornamenty, které vypadaly jako tetování rozprostřené po celém těle
a obličeji figurek, které se řadí mezi Tribalové (kmenové) styly tetování.
První zmínky o existenci Tetování v japonské kultuře se dochovaly díky písemným záznamům čínských cestovatelů, které potvrdily, že Japonci (pojmenováni jako lidé Wa), si zdobili tetováním svá těla a také obličeje . Různorodé vzory a symboly tetování identifikovaly postavení člověka a umožňovaly rozlišit, kdo má ve společnosti silnější postavení oproti ostatním.
Negativní pohled japonců k tetování.
V období Kofun, které trvalo dalších 300 let (300 n. l.- 600 n. l.), nebylo tetování tak přijatelné jako dříve. Bylo to proto, že po vzoru Číny se tetování začalo používat k označení osob, které byly odsouzeny. Následně se myšlenka tetování začala spojovat s přestupky
a kriminalitou.
Tetování, které kriminalníkům dělali, se odvíjela od jejich činů. Na obličeji a pažích
je trvale označovali kruhy, čárami, kříži a japonskými znaky pro snadnou identifikaci okolní společností. Jedním z příkladů jsou třeba (dnes paradoxně moderní a trendy) pruhy kolem předloktí značící například krádež apod. nebo také čínský znak "psa" na čele, který měl značit podřadnost a prohnanost daného jedince. Tento znak v Japonsku je dodnes v některých kontextech negativní.
Trestanecké tetování (čáry, kříže, pruhy kolem předloktí, apod. ) k identifikaci trestanců.
Stejně tak samotné označení Irezumi vycházející ze sousloví Irezumi Kei - trestanecke tetování. Ačkoliv je ve světě slovem označujícím tento styl, je v japonsku hanlivým označením pro tetování odkazujicím právě na spojení s kriminalitou (asi jako u nás slovo "Kérka") které proto Japonci nemají v lásce.
Aby se vyhli tomuto slovu, používají tamnější tatéři pojmenování Wabori, Shisei, Horimono nebo Bunshin.
Tetování v období Edo nabralo formu, kterou známe dnes.
Po několik staletí se pohled japonské společnosti na tetování měnil, až do období Edo,
které skutečně dramaticky změnilo japonskou kulturu tetování. V tomto období byl uveden žánr tetování, který dnes většina lidí uznává jako autenticky japonský, vycházejicí ze stylizace japonských dřevořezů Ukiyo-e.
Více o vývoji japonského tetování, jeho spojitosti s dřevořezy Ukiyo-e a mnoho dalších informací se dozvíte ve druhé části článku v sekci Blog.